Jan Nedvěd

Jan Nedvěd

Galerie

Jan Nedvěd

Jan Nedvěd je mladý český zpěvák, muzikant a influencer, který vystoupí v rámci Pískoviště v Palackého sadech v sobotu 12. května od 19:30.

Kompletní program Pískoviště najdete na Pískoviště.info nebo na www.centrumkutury.cz – venkovní akce / Pískoviště.

Jan Nedvěd má našlápnuto na slušnou kariéru. Momentálně vydává písničky pod vydavatelstvím Mad Baker Music, píše hudbu pro reklamy a dabuje.

Přinášíme vám část loňského rozhovoru:

Jak jsi se dostal k hudbě? Který nástroj byl tvůj první?

Když jsem byl malý, rodiče mě poslali na základní školu s rozšířenou výukou hudby. Od takových 4 let jsem chodil na hudební teorii, abych se tam dostal, protože jsem musel udělat příjímačky. Od první třídy jsem pak chodil na klavír a do sboru. Po pár letech jsem začal hrát na basu a akustickou kytaru.

Kdy tě napadlo, že hudba je to, co chceš dělat zbytek svého života?

To mě napadlo asi, když mi bylo tak sedmnáct. No možná dřív. Ale takový ten skutečný pocit, kdy jsem chtěl mít kapelu, mě popadl v sedmnácti během ročního pobytu v USA. Tam tě totiž ve všem hrozně podporují. Tady mi nikdo žádný nástroj nepůjčil. Chtěl jsem hrát na bicí, ale tady mi řekli: „Můžeš jen tady, v pátek od osmi do devíti, s učitelem.“ V USA, když se rozhodneš, že chceš na něco hrát, půjčí ti ten nejlepší nástroj třeba na rok a můžeš hrát, kdy chceš a poskytnou ti i zkušebnu. Prostě totálně jiný způsob podpory a neskutečně mnoho možností.

Vždycky jsi chtěl dělat ten styl, který teď děláš?

Asi ano. Vždycky jsem hrál na kytaru a na klavír, vždycky jsem chtěl dělat takový brit-pop, pop-rock. A dneska tomu říkám inteligentní pop. Protože nechci, aby to byla písnička o třech akordech. Myslím si, že se to dá dělat chytře a aby to bylo zároveň i chytlavé.

Jak u tebe probíhá vznik nové písničky?

Podle mě to takhle má většina muzikantů. Buď mám nějakou náladu, ať už hodně dobrou nebo hodně špatnou. Průměr se nepočítá, ten je špatný. Když je mi průměrně, tak nenapíšu nic. Mně se nejlíp píšou písničky, když mám depku. Nebo si sednu k pianu a začnu si jen tak hrát. A když z toho vznikne nějaká melodie, která se mi líbí, tak se postupně na to snažím navazovat. Pak si to nahraju a nechám to trochu uležet. Za pár dní se k tomu vrátím, začnu upravovat a časem se dopracuji k nějakému výsledku. Vždycky se bojím, aby ta písnička neztratila takovou tu „syrovost“, protože občas, když poslouchám už hotovou nahrávku, mívám pocit, že je taková víc uhlazená a že jsem tomu spíš ubral. Je to o tréninku.

Ty děláš i hudbu do reklam. Považuješ to za svůj velký úspěch?

Rozhodně ano a jeden z největších. Pocit, který jsem získal po tom, když jsem přesvědčil tvůrce reklam a znělek, že je má hudba dobrá, byl skvělý. Před dvěma lety jsem se poprvé dostal k projektům jako skládání hudby pro reklamu a pro televizi. Takže jsem napsal třeba znělku pro pořad Hyde Park Civilizace, který stále běží. Na tu znělku jsem fakt pyšný, i proto, že já osobně mám tenhle pořad moc rád. Takže mám radost, že má hudba našla uplatnění i z té druhé strany. Tvůrci tohoto pořadu jsou opravdu famózní. To samé u reklam. Napsal jsem hudbu třeba pro Invii, Modré z Nebe, Corny, Emco, OBI atd.

Máš nějaký hudební sen, který by sis chtěl splnit?

Mně by asi stačilo, kdybych věděl, že si třeba za rok můžu zahrát na pěti až deseti open air festivalech, kam na mě přijde třeba tisíc mých fanoušků. Ale aby přišli vyloženě na mě. Chci se cítit mezi svými. Chci, abych věděl, že oni mají rádi mě a já je. Chci to dělat kontinuálně a vědět, že to není jednorázová akce. Hudba mě opravdu baví a miluji živé vystupování. Dále mám ještě jeden sen spíše materiální. Přál bych si, abych mohl svojí písničku slyšet na rádiu typu Evropa 2. Myslím si, že má hudba na to má.

Délka akce: 60 minut
Datum lokální premiéry: 12. květen 2018

Informace o akci a jejím konání