Plavecké akce - Život plavců

Plavecké akce - Život plavců

Beseda s Annou Husovou a Anitou Crkalovou

Jaký byl život plavců (vorařů) v jižních Čechách? Jak se vory vázaly a plouly po Vltavě a Otavě? Co vše se na vorech dopravovalo? Kdo byli vrátní a co vše museli umět a znát? Jak probíhala plavba do Prahy a jak se plavci vraceli zpátky do jižních Čech? Jaké byly plavecké zvyklosti a tradice a kde se můžeme seznámit s řemeslem vorařství? Co znamenaly výrazy houžev, šrek, předák, zadák, opačina, vrátný, vorový pramen, plaváček, vaziště, stan?

Besedu o životě plavců a „lidí od vody“ povede v Divadelce Anna Husová, nar. 1938, sestra donedávna nejstaršího voraře v Čechách Václava Husy (1930-2021), dcera vrátného Vojtěcha Husy (1908-1997), se svou dcerou Anitou (Annou) Crkalovou.

Beseda o životě plavců bude provázena promítáním historických fotografií, ukázkami z plaveckých kronik i filmů. Život plavců připomenou i plavecké písně. Bude také představena ediční řada knih „Vorařský rod Husů z Hladné“ s novinkou „Vzpomínky nezatopené. Život u řeky před Orlickou přehradou“ včetně autogramiády Anny Husové.

Vstupné zdarma.


Voroplavba je fenomén, který nemá v Evropě obdoby. Vodní toky byly k plavení dřeva využívány nejen u nás, ale i v dalších zemích (např. Slovensko, Polsko, Itálie, Slovinsko), nikdy to ale nebylo v takovém rozsahu a v tak dlouhém časovém horizontu, jako právě na českých řekách. Jedná se o tisíciletou historii řemesla, které se v průběhu staletí nijak výrazně neměnilo a neovlivnily jej ani různé technické vynálezy. Základem vždy byla těžká fyzická práce v lesích při kácení dřeva a následně jeho opracování a svázání do vorů. Přesto se tomuto řemeslu věnovaly celé rody, v nichž se plavecké nářadí a láska k vodě dědily z otců na syny. Muži na vorech bývali vystaveni rozmarům počasí a museli se potýkat s různými nástrahami, neboť řečiště bývalo plné zrádných skalisek, balvanů, nebezpečných proudů a velmi často šlo posádce o život. Nebýt těchto statečných mužů, kteří si řeku zamilovali se všemi jejími vrtochy, ale také půvaby, nevznikla by města na březích našich toků a zejména pak Praha a její kostely, paláce a další stavby. Většina stavebního materiálu připlouvala po vodě – statné kmeny ze šumavských lesů, kamenné kvádry z povltavských lomů a písek, těžený přímo ze dna řeky, to byly suroviny, bez nichž by veškerá nádhera našich sídel nemohla vzniknout.


Pořádá Město Písek

Délka akce: 90 minut
Rok výroby: 2024
Datum lokální premiéry: 13. červenec 2024

Informace o akci a jejím konání